Přijeli jsme o něco dříve. Naše sympatická průvodkyně Mathilde Bocquillon nás poprosila ještě o pár minut strpení. Vůbec mi přijde, že Francouzům ani tak nevadí, když přijedete o něco později - 15 minut je prý běžný standard. Spíš je překvapí pokud se objevíte dříve.
Nejdřív stručně z historie: Antoinette de Guillemotes, která byla majitelkou Domaine Rochet se provdá za Etienna de Lafona, a tak vznikne Chateau Lafon-Rochet. To se odehrálo v 17. století. V roce 1960 kupuje Chateau Lafon-Rochet Guy Tesseron, který ho v roce 1999 předává svým dětem.
Mathilde pokládá za důležitý jeden fakt, a to přemalování budovy tohoto Chateau na žluto (na fotce je Mathilde s obrázkem, kde je ještě Lafon-Rochet před "přemalbou"). Zasloužil se o to Michel Tesseron brzy poté co se ujal vedení. Odstín té žluté prý dlouho ladili. Chvíli si na novou vizáž zvykali, ale pak se shodli na tom, že jsou s výsledkem spokojeni. No a proč je to tak důležité? Protože se žlutá stala “firemní barvou” a dostala se na etikety obou jejich vín.
Někdy kolem roku 2015 proběhne zásadní obměna technologie. Ale tu už má na starosti Basile Tesseron, další v řadě potomků.
Po prohlídce jsme usedli k degustaci. Nejdříve Les Pèlerins de Lafon-Rochet 2018 (56% Cabernet Sauvignon, 38% Merlot, 6% Petit Verdot) a pak Chateau Lafon-Rochet 2014 (66% Cabernet Sauvignon, 22% Merlot, 4% Cabernet Franc, 4% Petit Verdot). Obě stála za to. Nějaké jsme koupili i na večer. :-)
À propos, víte podle čeho pojmenovali své druhé víno? Je to podle pelerín, které na sobě měli poutníci. Toto Chateau kdysi fungovalo i jako skromná útulna pro ty, kteří putovali do Santiaga de Compostely.