Probudíte se do slunečného červnového rána, dobře se nasnídáte a za pár desítek minut, ve stínu lípy, vám pohledná sklepmistryně nalévá hezky vychlazená bílá a růžová vína …
No můžete si přát nějaké hezčí letní dopoledne? :-)
To vinařství se jmenuje Domaine de la Solitude, je v apelaci Pessac-Léognan (vinařství stejného jména je totiž i v Châteauneuf-du-Pape) a zastavili jsme se v něm v rámci Portes Ouvertes 2022. Abych to vzal postupně, seznámili jsme se s bílými:
Petite Lune 2018
Clos de Lunes 2017
Lune d'Argent 2018
Notre Dame de la Solitude 2016
Domaine de la Solitude 2015
Château Lespault-Martillac 2013
růžovým:
Rosé de la Solitude 2021
a nakonec červené:
Petite Lune 2015
Notre Dame de la Solitude 2018
Prieuré de la Solitude 2019
Château Lespault-Martillac 2014
Domaine de la Solitude 2017
Návštěva byla moc fajn a navrch jsme si na večer koupili ještě magnumku Domaine de la Solitude 2018. Tu jsme sice nekoštovali, ale její o rok starší sestra byla vydařená, a jelikož je ročník 2018 v celém Bordeaux velmi povedený, tak jsme právem očekávali ještě lepší zážitek. Donesli nám ji pěkně zabalenou a my se rozloučili a jeli zase o dům dál …
Tady by celé povídání mohlo skončit, ale není tomu tak.
Večer jsme si milou magnumku rozbalili a co nevidíme - na etiketě se místo 2018 skví 2019.
Nejde o to, že jsme zaplatili (dle ceníku) o euro více, ale osmnáctka je osmnáctka, a my jsme chtěli zrovna ji.
A jaké ponaučení z toho plyne?
Dřív, než si odnesete z nějakého vinařství zabalenou láhev, zkontrolujte si, jestli je v obalu přesně to, co jste chtěli. Asi byste to měli udělat taktně, ne hned u pultu (pokud si budete kupovat celý karton, tak ten samozřejmě rozbalovat nemá smysl. Už jen proto, že ročník je vyražen někde na něm).
P.S. I ta devatenáctka stála za to :)
